Plýtvání potravinami je stále častěji diskutovaným problémem s vážnými ekonomickými, společenskými a environmentálními důsledky. Odhaduje se, že třetina potravin určených pro lidskou spotřebu je ztracena nebo vyplýtvána v celém potravinovém řetězci, což přináší významné environmentální náklady a představuje hrozbu pro životní prostředí.
Různé části potravinového řetězce se liší v intenzitě plýtvání a nejvýznamnějším zdrojem jsou ve vyspělých zemích domácnosti. Ty jsou zodpovědné za podstatnou část potravinového odpadu, např. v EU se odhaduje tento podíl více než na polovinu všech vyplýtvaných potravin (odhad v roce 2022 je 53%) v USA až 60 %, v Kanadě 47 %, v Austrálii tvoří potravinový odpad 35-45 % komunálního odpadu domácností. Také v České republice jsou domácnosti největším producentem potravinového odpadu. Mnohé studie, např. FUSIONS (Food Use for Social Innovation by Optimising waste prevention Strategies) také upozorňují na to, že domácnosti patří mezi ty články potravinového řetězce s nejvyššími hrozbami nárůstu plýtvání. Chceme-li plýtvání potravinami snížit, musíme tedy domácnostem věnovat pozornost. Odborníci z oblasti environmentální ekonomie se shodují, že je možné chování spotřebitelů ovlivnit, i když není snadné to dosáhnout bez dlouhodobé a systematické edukace.
Konkrétním důkazem toho, že je možné správně zvolenou intervenční kampaní objem vyplýtvaných potravin v domácnostech snížit, jsou výsledky projektu, který v letech 2019-2022 realizovali výzkumníci na Mendelově univerzitě v Brně. Dobře cílená komunikační a edukační kampaň zaměřená na plýtvání potravinami, jak ukázaly výsledky tříletého projektu Mendelovy univerzity, může mít pozitivní vliv na chování domácností. Bylo prokázáno, že i jednoduché a levné komunikační nástroje, jako jsou letáky, nálepky na popelnicích nebo příspěvky na sociálních sítích cílené na chování sledovaných domácností, vedly k poklesu průměrného množství vyhozených potravin až o 11 %. Ukázalo se, že je důležité domácnosti pravidelně informovat nejen o problému plýtvání potravinami jako takovém, ale že je nutné domácnostem dávat praktické rady a tipy, jak mohou plýtvání potravinami snížit.
Na čem byl tento projekt založen a jaká další zjištění přinesl? Tříletý experiment se zaměřil na zjišťování skutečného množství vyplýtvaných potravin v brněnských domácnostech a snažil se najít jasnou odpověď na otázky, kde je možné pomocí intervencí ovlivnit chování domácností a snížit objem vyplýtvaných potravin. V prvním roce projektu byl 4x proveden rozbor směsného komunálního odpadu celkem z 900 brněnských domácností. Byly svezeny a vysypány černé popelnice, odpad byl vytříděn a zváženy byly všechny složky potravinového odpadu. Z takto získaných dat bylo možno vypočíst, kolik kilogramů potravin v průměru skutečně skončí ročně v koši. Nejvíce vyplýtvaných potravin bylo na sídlištích – v přepočtu na osobu ročně 53,6 kg. V domech se zahradou venkovského typu či ve vilových čtvrtích často potraviny končí na kompostech, a tak není odpadní bilance tak vysoká a v popelnicích skončilo menší množství jídla. Největší plýtvání se týká rychle se kazících potravin, jako jsou čerstvé ovoce, zelenina a pečivo. Po té, co bylo změřeno, kolik jak moc domácnosti plýtvají potravinami, byly v druhém roce projektu zahájeny intervence zaměřené na snížení plýtvání. Na jednu experimentální skupinu domácností bylo působeno levnějšími nástroji (letáky, nálepky, tištěné informace do schránek, plakáty apod.). Na druhou skupinu bylo pak působeno nákladnějšími nástroji, jako jsou workshopy ve spádových základních školách, diskuse, edukativní videa, podrobnější tištěné materiály apod. I v druhém roce probíhala analýza a měření množství vyplýtvaných potravin u sledovaných domácností. Měření jednoznačně prokázalo, že domácnosti, na které se působilo, plýtvaly méně, než kontrolní skupina, kde žádné působení neprobíhalo.
Zajímavým zjištěním bylo, že dražší kampaně, jako jsou workshopy a edukativní videa, se v krátkodobém horizontu neprokázaly jako tak účinné. Nástup jejich účinku byl sledovatelný až v delším horizontu, jejich účinek pak přetrval déle, než u levnějších intervencí.
V třetím roce experimentu se na domácnosti nepůsobilo a pouze se zjišťovalo, zda změní svoje chování, když nebudou vystaveny žádné komunikaci ohledně dané problematiky. Výsledky ukázaly, že po ukončení kampaní se plýtvání opět zvýšilo. I jednoduché a levné intervence mohou být dostatečné pro změnu spotřebitelského chování, nicméně působení musí být dlouhodobé a konzistentní, aby mělo trvalý efekt.
V rámci projektu bylo také prováděno dotazníkové šetření mezi domácnostmi, z kterého vyplynula mnohá zajímavá zjištění – např. skutečnost, že domácnosti si mnohem více uvědomují plýtvání tehdy, když mají pocit, že za potraviny utrácí více peněz. To může být motivací k tomu, aby začaly více přemýšlet o nákupech a spotřebě potravin, čímž se plýtvání sníží. Vyhozené potraviny představují pro domácnosti významné finanční ztráty, což je zvláště problematické v době vysoké inflace a rostoucích cen potravin. Ačkoli si mnozí lidé neuvědomují plnou hodnotu potravin, které vyhazují, finanční ztráty mohou v dlouhodobém horizontu dosáhnout značných částek. Podle výpočtů Vysoké školy ekonomické v Praze a Mendelovy univerzity mohou domácnosti díky minimalizaci plýtvání ušetřit více než 14 000 Kč ročně. To je částka, která by mohla být využita mnohem efektivněji, například na kvalitnější potraviny nebo jiné potřeby domácnosti.
Popsaný experiment prokázal, že je možno ovlivnit chování domácností a snížit objem plýtvaných potravin. Jaké kroky k tomu je třeba podniknout? Nutná je edukace a osvěta. Je nezbytné pokračovat v edukaci spotřebitelů, nejen o tom, jaký je environmentální dopad plýtvání potravinami, ale také, kolik peněz se při plýtvání potravinami vyhazuje, ale i o tom, jak správně nakupovat, skladovat a spotřebovávat potraviny, aby se minimalizovalo jejich znehodnocení. Je třeba nabízet praktické tipy, rady a návody. Lidé potřebují konkrétní návody, jak předejít plýtvání – například tipy pro plánování jídelníčku, správné skladování potravin, aby se prodloužila jejich trvanlivost, recepty, které usnadní využívání zbytků potravin a podobně.
Plýtvání potravinami v domácnostech představuje v České republice vážný problém, který se přímo odráží na výdajích domácností a ekologickém dopadu. Výsledky výzkumu z Brna ukazují, že vhodně zvolené kampaně mohou chování domácností pozitivně ovlivnit, a to především krátkodobě. Pokud ale chce společnost dosáhnout trvalé změny, bude třeba pokračovat v dlouhodobé a systematické edukaci, a to již od základních škol. Tímto způsobem lze dosáhnout toho, že se plýtvání potravinami stane věcí minulosti a domácnosti začnou s potravinami nakládat s větší odpovědností.
