Předčasné odchody ze vzdělávání má řadu negativních důsledků pro jedince i pro společnost, a to jak subjektivního, tak i objektivního charakteru. V rovině subjektivní mladí lidé po opuštění školní docházky čelí pocitům sociálního vyloučení a snížené kvalitě sociálních vztahů. Snižují se jejich životní ambice a musí se vzdát významné části vzdělávacích ambicí (Bühler-Niederberger, 2023; Novotný et al, 2023). V objektivní rovině čelí problematickému uplatnění na trhu práce a s uplývajícím časem se zhoršují jejich šance na opětovný návrat do vzdělávacího systému (Ogresta, 2023; Schuchart & Schimke, 2022).
Důsledky předčasného ukončení středoškolského vzdělávání lze tedy vidět v následujících oblastech:
- Zhoršené uplatnění na trhu práce. Žáci bez dokončeného středoškolského vzdělání se obvykle uplatňují v nekvalifikovaných profesích s nižším finančním ohodnocením a jsou více ohroženi nezaměstnaností. Toto ohrožení se stupňuje především v období krizí a ekonomických výkyvů (Borgna & Struffolino, 2019). Nezaměstnanost lidí se základním vzděláním je zhruba pětkrát vyšší než se středním vzděláním (MPSV, 2024).
- Omezená možnost vzdělávání a dalšího rozvoje. Nedokončení střední školy blokuje možnosti pokračovat ve formální vzdělávání a omezuje příležitosti participovat na neformálním vzdělávání (Schuchart & Schimke, 2022). Pokud jedinec nedokončí střední vzdělání, je v ČR omezen v možnosti dalšího vzdělávání, především rekvalifikačního. Nezískání maturity je pak překážkou v dalším formálním vzdělávání ve vyšším odborném nebo vysokém školství.
- Sociální vyloučení. Opuštění školy obvykle vede k redukci sociálních kontaktů a změnám ve vztazích s vrstevníky a přáteli, což způsobuje pocit osamělosti a sociální vyloučení (srov. MPSV, 2024; Evropská komise, 2024).
- V dlouhodobém pohledu vede kombinace zmíněných jevů k dalším problémům, např. chudobě, či horšímu zdravotnímu stavu, včetně ohrožení psychického zdraví (Matías-García et al., 2024).
Z uvedeného plyne také významný dopad na společnost v následujících oblastech (Evropská komise, 2024).
- Zátěž pro systém sociální podpory. Vyšší míra nezaměstnanosti a nižší příjmy mezi lidmi bez středoškolského vzdělání zvyšují náklady na sociální podporu a snižují daňové příjmy státu.
- Sociální nerovnost. Nedokončení středoškolského vzdělání generuje sociální nerovnosti, protože lidé s nižším vzděláním mají omezený přístup k ekonomickým zdrojům a vzdělávacím příležitostem.
- Zátěž pro zdravotní systém: Lidé s nižším vzděláním mají zpravidla horší zdravotní stav než většina populace a méně využívají benefity zdravotního systému.
- Šedá ekonomika a kriminalita: Nižší vzdělání je asociováno s vyšší mírou podílu na šedé ekonomice, případně i na kriminalitě.
Podpora žáků ohrožených předčasným odchodem ze vzdělávání je tak možným způsobem, jak minimalizovat negativní dopady na jednotlivce i společnost. Pozdější navracení mladých lidí do formálního vzdělávacího systému a zvyšování jejich šancí na trhu práce je obtížné a vyžaduje existenci vzdělávacích a poradenských struktur, které se na tuto skupinu specializují a mají k práci s ní přiměřené kompetence (Chisvert-Tarazona, 2024; Schuchart & Schimke, 2022). Vytvoření takových institucí je také velmi náročné na ekonomické i lidské zdroje.
Celkově je důležité podporovat žáky v dokončení jejich vzdělání, aby se minimalizovaly tyto negativní dopady na společnost. Ačkoliv je zřejmé, že odchod ze vzdělávání představuje konkrétní moment, kdy žák školu či vzdělávací systém opouští, jedná se o výsledek dlouhodobého procesu, ve kterém je ze strany žáka patrný prohlubující se nezájem o školu, který může být patrný v nárůstu absencí, zhoršení známek, výchovnými problémy (Lee & Burkam, 2003).
Zdroje
Borgna C., Struffolino E. (2019) Hard times. Labor-market outcomes of early school leavers in Italy before and after the crisis [Tempi difficili. Le condizioni occupazionali degli early school leavers in Italia prima e dopo la crisi]. Sociologia del Lavoro, (155), pp. 179 - 199.
Bühler-Niederberger D., Schuchart C., Türkyilmaz A. (2023). Doing Adulthood While Returning to School: When Emerging Adults Struggle With Institutional Frameworks. Emerging Adulthood, 11(1), pp. 148-161
Evropská komise (2024) (Předčasné ukončení školní docházky) https://education.ec.europa.eu/cs/education-levels/school-education/early-school-leaving .
European Commission. (2023). Education and Training Monitor 2023. European Comission. Dostupné 22 červen 2024, z https://op.europa.eu/webpub/eac/education-and-training-monitor-2023/cs/country-reports/czechia.html
Chisvert-Tarazona M.J., Tárraga-Mínguez R., Marhuenda-Fluixá F., Palomares-Montero D. (2024). Personal, vocational and occupational guidance in second chance schools. Revista Espanola de Orientacion y Psicopedagogia, 35(1), s. 82-100. DOI: 10.5944/reop.vol.35.num.1.2024.40761
Lee, V. E., & Burkam, D. T. (2003). Dropping Out of High School: The Role of School Organization and Structure. American Educational Research Journal, 40(2), 353–393. https://doi.org/10.3102/00028312040002353
Matías-García J.A., Cubero M., Santamaría A., Bascón M.J. (2024). The learner identity of adolescents with trajectories of resilience: the role of risk, academic experience, and gender. European Journal of Psychology of Education
MPSV (2024). Výběrové šetření pracovních sil.
Novotný, P., Majcík, M., Rozvadská, K., Vengřinová, T. & Dvořáková, M. (2023). Životní dráhy opakovaně neúspěšných maturantů a maturantek. Masarykova univerzita.
OECD (2023), Education at a Glance 2023: OECD Indicators, OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/e13bef63-en
Ogresta, J., Rezo, I., Kožljan, P., Paré, M. H., & Ajduković, M. (2021). Why do we drop out? Typology of dropping out of high school. Youth & society, 53(6), 934-954.
Schuchart C., Schimke B. (2022). Age and Social Background as Predictors of Dropout in Second Chance Education in Germany. Adult Education Quarterly, 72(3), pp. 308-328.
Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. (2020). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
