Jste ředitel brněnské Střední školy polytechnické již dlouho. Jak jste se stal pedagogem?
Moje činnost na Střední škole polytechnické Brno, Jílová, p.o. je skutečně dlouhá. Před 40ti lety jsem nastoupil do funkce mistra odborné výchovy a následně učitele odborných předmětů, vždy u oboru instalatér. Byla to složitá doba na začátku 80 let. Zvlášť pro mě, jako občana z Polska, který v rámci sloučení rodin chtěl pracovat v Brně a bydlet se svou rodinou. Přijal jsem nabídku, která pro absolventa VUT Brno, sice nebyla adekvátní, ale od začátku byla velmi zajímavá. Původně po ZŠ jsem chtěl, podobně jak většina mých spolužáků, pokračovat na Gymnáziu a následně studovat matematiku. Představa, že jednou budu stát před tabulí a učit, se mne ale vůbec nelíbila. Vybral jsem alternativu výuční list v oboru instalatér a průmyslovku TZB. Pokračoval jsem na VŠ a tam přišla nabídka studia v zahraničí, konkrétně v Brně. Studium jsem ukončil a začal pracovat v Polsku. V Brně jsem měl ženu a malého kluka, takže bylo samozřejmé, že jsme chtěli bydlet spolu. A tak jsem přijal nabídku, o které jsem mluvil na začátku. A jak je vidět, tady platí „Nikdy neříkej nikdy.“ Nechtěl jsem učit a stal jsem se učitelem. Přišel rok 1989, nastaly změny, spolupracovníci mne navrhli na funkci ředitele školy, kterým jsem se stal 1. března 1990 roku. V té funkci jsem byl tedy 32 roků. Moje životní cesta ukazuje, že zvolit si vzdělání v učebním oboru, neznamená konec vzdělávání, vše zaleží od vlastního přístupu a cílů, které si každý musí sám vyznačit. Přitom to neznamená, že zůstat kvalitním řemeslníkem je špatnou profesní cestou.
Je pro vás těžké odcházet ze zavedené školy do nového prostředí?
Jestli máte rád svou práci, není důležité, zda ji děláte pár roků nebo tak dlouho jak já, vždy je těžké odcházet od rozdělané práce. Pokud je nové pracovní prostředí v oblasti, kterou jste dělal a k tomu máte tak dlouhou zkušenost, může to být i výhodou. Přesto odcházet po tolika letech, podívat se za sebe, co vše jsem se svým týmem spolupracovníků dokázal a co horší, které své vize jsem nestačil dokončit, je skutečně těžké. Mam rád výzvy a nabídka, kterou jsem dostal, je výzvou a to velkou, proto jsem ji přijal.
„Superintendent“, tak se bude jmenovat funkce, kterou budete od 1. září 2022 vykonávat. Co znamená a jaká bude jeho činnost?
Kraj má pod sebou 180 středních škol, z toho většina je odborných. Zřizovatel potřebuje pracovat s kvalitou jednotlivých škol, je to i otázka jejich řízení. Proto přišel pan náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro vzdělávání a strategii chytrého regionu Jiří Nantl s myšlenkou, že využije schopnosti zkušeného odborníka a vymyslel pro něj novou roli. Pojmenovat ji „nadředitel“ by bylo divné, využil proto anglosaské superintendent. Mým úkolem jako superintendenta bude zastřešovat všechny odborné školy v Jihomoravském kraji.
Na co se v této nové roli budete chtít zaměřit?
Řada škol je dnes daleko ve smyslu vybavení, postupně dochází k robotizaci, zavádí se řada nových technologií. Oborová struktura ale zůstává stejná jako před třiceti lety. Některé obory budou muset být nahrazeny, jiné zůstanou, bude třeba přizpůsobit se době, která teprve přichází. Jedna z věcí, která je dnes u odborných škol zanedbaná, je vzdělávání odborných učitelů. Máme velkou nabídku vzdělávání pro učitele všeobecně vzdělávacích předmětů, ale systematická nabídka vzdělávání pro učitele v oborech, kde vzniká spousta nových technologií, materiálů a výrobků, chybí. V tom vidím jednu ze svých priorit, připravit systém vzdělávání pro odborné učitele nejen v tom, jak vzdělávat, ale spojit to i s odborností.
Zmínil jste oborovou strukturu středního školství, u které je kritizována přílišná odborná specializovanost. Zároveň se diskutuje potřeba posílit všeobecné vzdělání na odborných školách i prostupnost vzdělávání.
To jsou dvě nezávislé věci. Je možné uvažovat o prodloužení všeobecného vzdělávání a posunuti rozhodnuti volby povolání. Dnes málokdo v 15 letech ví, co bude v životě nakonec dělat. Navíc v průběhu zaměstnání budeme muset měnit svou profesi i vícekrát. Zda je příliš moc specializací, o tom se můžeme bavit, rozhodnutí by mělo být na straně zaměstnavatelů. Pravdou je, že některé profese zaniknou, ale také vzniknou nové.
Potřebujeme na odborných školách více žáků?
Spíš je to otázka větší atraktivnosti oborů pro ty, kdo si je vybírají. Žáci nastoupí do prvního ročníku a zjišťují až v průběhu studia, že je obor nebaví, že o nim věděli velmi málo. Jde o to, aby u oboru zůstali a vydrželi v nim i po dokončení školy. Jednou z cest je například spojit se s podnikatelskou sférou a jednat o zvýšení zájmu o zvolený obor.
Jak jste to dělali na škole, kde jste byl ředitelem?
Spolupráce se zaměstnavateli je základem dobře fungující odborné školy. Organizovali jsme například setkání s podnikateli nebo personalisty, organizovali jsme prohlídky staveb pro žáky ZŠ. Hodně jsme investovali do rozvoje kariérního systému, vedení portfolia a naši žáci na to slyší. Měníme i samotné obory – některé jsme v prvním ročníku spojili dohromady (4 stavební obory) s tím, že žáci mají po roce možnost zvolený obor změnit. I to je jedna z cest, jak pomoci s nasměrováním ke správnému oboru.
Jak bude vypadat všední den jihomoravského superintendenta?
To se teprve uvidí… Budu zaměstnancem Vzdělávacího institutu pro Moravu, kde budu spolupracovat se zkušeným týmem lidí. Chceme jejich činnost rozšířit právě o vzdělávání odborných učitelů. Chceme také mnohem více spolupracovat s cechy, společenstvími a výrobci či prodejci, kteří mají zájem předávat poznatky o nových technologiích nebo výrobcích. Budu se také podílet na hodnocení ředitelů škol, mám koordinovat spolupráci ve vazbě na národní soustavu kvalifikací, budu stálým hostem rady pro rozvoj lidských zdrojů v kraji, vznikne také rada pro odborné vzdělávání a profesní přípravu, kam budou vedle odborníků ze školství zváni i zástupci z podnikatelského prostředí. Z velké části půjde o koordinaci, nastavování cílů a směrů.
Říkáte, že se budete podílet na hodnocení ředitelů škol. Budete tedy jejich „ředitelem“?
Chci být partnerem, ne nadřízeným. Nebudu přikazovat, partner může víc – může například předávat své zkušenosti. Chtěl bych společně s řediteli odborných škol zvyšovat jejích kvalitu, rozšiřovat větší vzájemnou spolupráci. Dnes hodně rivalizujeme při náboru o žáky nebo o peníze na investice. Pojďme společně hledat cesty jak využít stávající potenciál a zvyšovat jej.
Závěrem je potřeba se od vážných témat vrátit do pohody. Při čem rád relaxujete?
Dříve jsem hodně sportoval, dnes bohužel už jenom omezeně, přesto si rád zahraji golf, pokud to jde i tenis a projedu se na kole. Rád se také podívám na dobrý film a sport. Hodně energie nabíjím, když si můžu hrát s vnoučaty, máme jich už 5 a pořád jim můžu něco opravovat, stavět a pomáhat.
